Bezprecedentní výpadek dodávek elektřiny zasáhl minulý týden v pátek přibližně milion lidí v ČR. Příčiny se postupně odhalují a jsou i předmětem politického boje. Podívejme se ale na blackout z trochu jiného úhlu. Zejména na to, jak se událost propsala na vývoji cen elektřiny, a také na to, zda se lze, jako samostatné odběrné místo, problémům vyhnout.
Primární příčinou blackoutu byla technická závada – pád fázového vodiče na přenosovém vedení V411 v severozápadních Čechách. Tato počáteční porucha vyvolala kaskádové selhání v přenosové soustavě, což vedlo k odpojení vedení V411, výpadku šestého bloku elektrárny Ledvice, přetížení vedení V208 a odpojení vedení V401 v rozvodně Krasíkov. Následně došlo k oddělení části přenosové soustavy, což znemožnilo její provoz.
Kromě hmotných škod způsobil blackout i náhlé výkyvy spotových cen energií, které navzdory očekávání klesly až do záporných hodnot. To způsobil enormní pokles poptávky a z něj vycházející velký přebytek elektřiny. V záporných hodnotách se spotové ceny držely až do odpoledních hodin, kdy se dodávky elektrické energie začaly obnovovat.
Blackout, ačkoli způsobil extrémní krátkodobé cenové anomálie na spotovém trhu, zásadně nezměnil širší, již existující klesající trend celkových cen elektřiny pro rok 2025.
„Dlouhodobý výhled trhu je více ovlivněn globálními trendy cen komodit a proaktivními regulačními rozhodnutími (např. investicemi do modernizace sítě a integrace obnovitelných zdrojů) než přechodnými, byť závažnými, provozními narušeními,“
Co udělat pro to, aby dopady blackoutu byly minimální?
To, že musí dojít k postupné modernizaci přenosové soustavy, je spíše informace pro vyšší orgány. I domácnosti však mohou nepříjemnostem předejít. Jak? V první řadě nabízí fotovoltaika. Tato odpověď je ovšem příliš zjednodušená, protože FVE, která je napojena pouze na distribuční se v případě výpadku sama zastaví. K tomu, abychom mohli během blackoutu čerpat elektrickou energii z FVE, potřebujeme bateriové úložiště a hybridní měnič, který nastaví domácnost do tzv. „ostrovního“ módu.
Právě v „ostrovním“ módu dokáže pomoci i chytré řízení energií, které bude efektivně distribuovat elektřinu do spotřebičů a baterií. V tomto režimu se tak může držet provozuschopnost důležitých spotřebičů delší dobu. „Chytré řízení energií je součástí našeho tarifu Fotonka+. Modul Hardmin nabízí maximální efektivitu distribuce energie v rámci domácnosti,“ doplňuje Tobiáš. Vše ale samozřejmě závisí na i na aktuálním počasí. V tomto případě bylo ideální, ale to se v jiném případě nemusí stát.
S fotovoltaikou i bez ní se tedy nakonec můžeme ocitnout na stejné startovní čáře. Když už dojde k výpadku, ověřme si nejprve, zdali jde o problém lokálního, regionálního či celostátního rázu. Indikátory mohou být veřejné osvětlení, mobilní signál, trolejová doprava. Pokud je problém na všech zmíněných frontách, jde patrně o širší výpadek. Pro ověření informací nám poté dobře poslouží autorádio či bateriový rozhlasový přijímač. Je dobré disponovat i kapacitní nabitou powerbankou, tak abychom se dostali k potřebným informacím. Diesel agregát či nabíjecí stanice je nákladné a naddimenzované řešení.
Riziko dlouhodobějšího blackoutu (v řádu desítek hodin) je u nás minimální. I v tomto případě došlo k obnově během několika hodin. Proto je dobré dopady minimalizovat s chladnou hlavou – neotevírat chladničku ani mrazák, a třeba v zimě bránit úniku akumulovaného tepla uzavřením všech větracích otvorů. Zároveň doporučujeme odpojit spotřebiče ze zásuvek. Přestože disponují ochrannými prvky, náhlé obnovení dodávek může v jednotkách případů způsobit nenávratné poškození. Základem je tedy k blackoutu přistupovat bez paniky a apokalyptických scénářů.